S Tampinou jsme ušli velký kus cesty ,který nám dal hodně zabrat , ale stále to nebylo to ONO. Díky mých omezených znalostí jsme se nemohli posunout dál . Proto jsem oslovila Věrku , která má mnoho zkušeností a znalostí . Protože je to hodně vnímavá a citlivá kobylka , tak už ji mátla jen má řeč těla ,kterou jsem Já neovládala. Proto nám Věrka ukázala jak spolu komunikovat jasně a efektivně . Učíme se spolu pracovat a překonávat překážky ze země pomocí řeči těla na nejjemnější pobídky . Teď máme za sebou 3 lekcí a můžu , už teď říct , že je z ní úplně ale úplně jiný kůň !!! Už to není ten " magor" ale klidný , vyrovnaný , vnímavý a skoro spící koník , který pro mě udělá co mi na očích vidí . Tímto bych chtěla moc PODĚKOVAT Věrce , že se nám věnuje a dělá z NÁS lepší PARŤÁKY 
už se moc těším na další lekce 
A náš dlouhodobý cíl....? Dotáhnout to až do sedla
Na Věrku jsem narazila na internetu, když jsem hledala nějakého trenéra v okolí, který by jezdil ke mně domů a držel nade mnou dozor. Mám totiž dvě mladé kobylky a nechtěla jsem nic pokazit hned ze startu.
Od samého začátku je moc milá a až podezřele klidná. Přijede pokaždé na čas a má k dispozici i vybavení na trénink. Z hodiny vytěžíme vždycky maximum. Věrka mi něco ukáže a naučí a já si to pak do další lekce piluju a zkouším sama. Ikdyž trénujeme jen 2x měsíčně, neskutečně mi to pomáhá a posouvá můj vztah s koníkama na úplně jinou úroveň.
Konečně mi holky začínají rozumnět, co po nich vlastně chci. Věrka je taková naše tlumočnice. Začaly jsme úplně od začátku voděním, zastavením, ustupovaním, máme za sebou i lekci zápřahu a velmi oceňuji i testování sedel pomocí impression padu, to je naprostá bomba. Během testování sedla mi ještě Věrka stihla dát i jezdeckou lekci a snažila se mě opravovat, abychom byly já i kobylka spokojené.
Musím říct, že ikdyž jsem měla ze začátku obavy a styděla jsem se vyhledat trenéra, Věrka mi svým přístupem příjemně zvedla sebevědomí v práci s koňmi. Mám své dvě kobylky jako mazlíčky a členy rodiny. Jediná moje ambice je mít hodné, spokojené koně, kteří mě budou doprovázet životem a díky Věrce se mi to zatím daří. Ukazuje mi cestu, kterou se máme dát a všichni jsou šťastní.
Já jsem se dostala k trenérce Věrce přes kamaráda. Zprvu jsem tréninky nebrala moc vážně, protože jsem měla svou hlavu. Později jsem se na tréninky chodila spíš dívat a až pak jsem v tom viděla to kouzlo a zapojila se taky.... Věrka je skvělá v tom, že naslouchá jak koni tak člověku, dokáže vše v klidu vysvětlit a ukázat, práce s ní mi ukázala jak být trpělivá, důsledná, chválit koně za naprosto automatické gesto, ukázala mi, že jde problém vyřešit bez extrémních emocí a že je někdy lepší se nadechnout a třeba se vrátit o krok zpět. Od té doby, co nás má v tréninku je vztah a práce s mým koněm příjemná a s láskou. Věrka je člověk s úžasnou energií a tréninky s ní můžu jen vřele doporučit.
Trenérku Věrku jsem si zavolal na doporučení známe, která si k nám dala do stáje vysloužilého plnokrevníka. Já jakožto majitel mladého plnokrevníka a jednoho ex dostiháka jsem se rozhodl to vyzkoušet. Od té doby k nám jezdí a nedám na tréninky dopustit. V mém postoji k výcviku je od té doby řád a spravedlnost, a to jsem bohužel po celou dobu svého cvičení postrádal. Věrka nám vše vysvětlí popřípadě ukáže a narozdíl od věčiny trenérů rozumí, jak lidem, tak i koním. Za mě i za mé koně doporučuji, protože od té doby máme úplně jiný vztah a mí koně jsou šťastnější. A proto to dělám! 😊
U koní se pohybuji již dlouhá léta a vždy pro mě tréninky byly stresovou záležitostí (řvaní,rozkazy,ponižování,nadávky za každý špatně provedený úkol...) a stejně jsem se moc nikam neposouvala. Teď trénujeme s Věrkou a já se naopak na tréninky velice těším, chová se vlastně k lidem tak jako ke koním je důsledná,ale spravedlivá, řekne co je špatně, ale místo řvaní a nadávek vysvětlí proč je to špatně a jak to udělat lépe, za vše správné pochválí a proto mě tyto tréninky naplňují a posouvají stále dál. Malými krůčky k velkým snům, ten pocit když kůň funguje jen na gesta a řeč těla a ještě ho to baví je k nezaplacení! Věrka dělá šťastnou né jen mě ale i koně s kterým pracuji
Když jsem se po dvouleté pauze opět vracela ke koním, rozhodnutím pořídit si roční syrové hříbě, jsem si musela zvolit cestu, kterou se chci ubírat. Požádala jsem tedy o pomoc Verču, která nás trpělivě - krok za krokem - vede cestou společného porozumění a spolupráce. A ten pocit, když vám čtyřnohý parťák vychází vstříc, vždy, když se nám něco povede a posuneme se krůček dopředu, ten je prostě nepopsatelný.
K trénování s Věrkou jsem se dostala, když obsedala údajně neobsednutelného, desetiletého huculského valáška, jehož si má rodina pořídila. Bylo to po několikaleté pauze, kterou jsem si od ,,všeho koňského'' dala, v období, ve kterém jsem si nebyla zcela jistá, zda ještě s koňmi chci mít pravidelně co do činění - nyní je tomu už skoro rok, co s Věrkou trénuji a k huculovi Bertíkovi, ze kterého se mezitím stal miláček celé rodiny, parťák s nímž pracuji na parelce, se přidal ještě čtyřletý valach CS (původně s neblahou oblibou ke vzpínaní... jež se nám naštěstí podařilo také zdárně odbourat...)
Za tento rok jsem se v ježdění a ve svém přístupu k práci s koňmi posunula mnohem více, než kdykoliv předtím, díky Věrčině trpělivému, individuálnímu a hlavně pozitivnímu přístupu mám po každé lekci pocit, že se něco posunulo k lepšímu. I já, i mí koníci, máme díky Věrce radost z práce, chuť a motivaci pokračovat.... Za to jsem jí moc vděčná a těším se, co nám přinesou další lekce, které máme před sebou.
Nikdy jsem neměla trenérku, vždycky jsem jezdila jen u soukromníků a jsem ráda, že moje první trenérka je chápavá, hodná a ví, jak efektivně učit.Věrčin přístup ke koňskému světu se mi moc líbí. Učí nás s koňmi pracovat jinak a dává nám každou hodinu návody na to, jak se posunout dál.
Během toho roku, co spolu trénujeme, jsem se posunula nejen v jezdectví jako takovém, ale i v chápání myšlení koní. Každá hodina s Věrkou prohlubuje vztah koně a jezdce. Z Goldenky, která dřív v klidu nepostála a nevěděla co se svou vlastní vahou, se stala klisna, na které můžou jezdit i méně zkušení jezdci.
Jsem vděčná za to, že mám tu možnost trénovat pod Věrkou a věřím, že z člověka, který párkrát seděl na koni, udělá šikovného jezdce
S Věrkou trénuji asi tak půl roku. Začaly jsme od nuly.
Ano spousta jezdců si řekne ,,proč učíme koně chodit správně vedle nás?'' patřila jsem taky k těmto typu lidí. Po pár týdnech jsem si všimla spoustu změn. Kůň se mno chtěl ochotně chodit na jízdárnu, do kruhovky dokonce i do výběhu. Už to nebyla čtyřletá klisna, která má nechuť k práci a udělá vše pro to, aby nemusela nic dělat. V moment, kdy se mnou začala ochotně spolupracovat, jsem pochopila, že to co děláme má smysl.
Při hodinách se na nic nespěchá, nic se neláme přes koleno a všechno má svůj čas, pokud se něco nedaří - nevadí, vrátíme se o krůček zpět, jak Věra ráda říká. Věra je podle mě typ trenéra, který ví, co dělá, jezdectví rozumí a snaží se ho lidským přístupem předat dál.
Je pro mě osobou, která mě nejenom učí jak na koni jezdit, ale i jak ke koni přistupovat a jak je důležité, snažit se koně pochopit a najít společnou cestu.
Ráda bych ti poděkovala za velkou pomoc s Vlárou, jelikož bez tvých rad bych byla stalé na začátku.
Ráda doporučím Věrku každému, kdo by se chtěl se svým koněm zlepšovat jak ze země, tak ze sedla!
Pokroky, jaké se svou kobylkou za krátkou dobu děláme pod Věrčiným vedením, jsou pro mě neskutečné.
Konečně jsem našla někoho, kdo mě učí sledovat detaily, pracovat se svým tělem, přemýšlet, pozorovat, dávat přesné a jasné pobídky. Věrka nám prostě sedla po všech stránkách - jak výcvikem, tak i osobně. Má s námi skvělou trpělivost, můžu se v její přítomnosti úplně uvolnit a soustředit se na sebe a koně, s čímž jsem měla dlouhou dobu velký problém.
Po pár lekcích jsem Věrce dala svou naprostou důvěru a nechala ji, ať nás vede i přes všechny základy podle svého uvážení - a to se vyplatilo. Konečně pro mě moje cíle a sny nejsou nedosažitelné, díky Věrčině pomoci mám zase naději, že to s koňmi společně zvládneme a půjdeme cestou oboustranné spokojenosti.
Dříve jsem ztrácela chuť s koňmi něco dělat, nevěděla jsem, co je špatně. Nyní jsem po každém tréninku namotivovaná a skvělé dojmy a nadšení mě živí ještě další tři dny.Vždy se moc těším na další lekci a každá lekce mě naučí spoustu dalšího. Díky 
Ráda bych poděkovala Věrce za to, že nám ukázala jiný směr, kterým se s koněm můžeme vydat. V roce 2014 se nám narodila kobylka a já v roce 2017 přemýšlela, kterým směrem se s ní vydáme. Moc mě zaujala práce Věrky a její přístup k bezudidlovému ježdění. A tak jsme Věrku oslovili a nikdy litovat nebudeme.
Nyní má naše kobča 6 let, je přiježděna jak bezudidlově, tak na udidlu a musím říci, že spokojenější je bez udidla. Tímto bych Věrce moc ráda poděkovala, za vše, co nám do života přinesla.
Těším se a věřím, že tímto naše spolupráce nekončí a do budoucna si nastolíme nové cíle, kterými se společně vydáme – jak my, naši koně a taky Věrka, která nás tím bude provázet.
Díky tobě jsme se naučili na koně pohlížet i jinak, tvýma očima a uvědomili jsme si, že někdy lidé hledají jen špatnou cestu, kdy mezi koněm a majitelem poté nastává nesoulad a nedorozumění. Všechno jde… A Věrka ví jak. 🙂 Děkujeme moc.
Ahoj, Veru,
máme za sebou pár měsíců „snažení se“ najít společnou řeč a cestu pro mne a mého koníka. A musím říct, že jsi to, hlavně ze začátku, neměla jednoduché ani se mnou, ani s koníkem. Ale záměr se podařil a už současný výsledek dokonce předčil mé původní očekávání.
Na komunikaci mezi mnou a koníkem je to patrné na první pohled. Tak jak byl dříve vůči všemu kolem nedůvěřivý, vždy připravený ucuknout, uskočit nebo vyrazit bezdůvodně pryč, je z něj teď kůň – vyrovnaný kliďas. Vzorně stojí vedle mne a čeká co ta „jeho“ panička vymyslí a kam se pohne, aby ji pokorně, ale zvědavě následoval.
Díky Tvé empatii a umění předávat zkušenosti jsem já pochopila jeho potřeby a jeho vnímání světa kolem a on, díky společné práci nás tří dohromady, se rozhodl udělit mi v jeho životě čestné místo toho, na koho se spoléhá a nebojí se se mnou vydat i tam, kde on sám vidí riziko.
V žádném případě nechceme „usnout na vavřínech“ v současné pozici, protože teprve teď si spolu užíváme všechno, co společně děláme. Koník je pokaždé natěšený a zvědavý co nového se bude dít. A já ostatně také. Myslím, že to nejzajímavější máme ještě před sebou.
Už se těšíme na další lekce s Tebou a moooc děkujeme, že jsi nám pomohla udělat z nás parťáky.
Za oba Tě zdraví Ivana
© Koně Srdcem – Ing. Věra Michálková 2022
Tvorba webových stránek a grafika – PAGRAFO